Včelařská konference

Přeji všem hezký večer babího léta.
Jako autor článku o finském zimování si k tématu dovolím doplnil:
sirup ( svařený cukr s vodou ) se používá ve včelařství nejméně 100 let a
nikde jsem v literatuře nenašel žádnou zmínku o nevhodnosti takové úpravy
cukru. ( Pokud existuje, prosím o odkaz na získání potřebných informací )
Pro volbu sirupu mne vedly tyto okolnosti:
1.sirup je včelami odebírán ze všech mně známých úprav krmiva nejlépe ( to
je výhodné zejména u finského zimování, kdy je třeba přísunem glycidů
včelstva přímo zahltit )
2.minimální opotřebení včel při zpracování zásob ( sám jsem míru opotřebení
nezjišťoval - vycházím z běžně dostupné včelařské literatury )
3.je minimalizováno, nebo oddáleno nebezpečí zkvašení neodebraného krmení
včelařím víkendově a ne vždy se mi podaří správně spočítat potřebné
množství krmiva - tak dám raději víc a přebytek zkrmím vedle a stavějícímu
včelstvu dám sirup nový - to se týká hlavně závěrečné dávky, kdy se bez
rozebrání včelstva nedá odhadnout, kolik ještě potřebují )

Před několika roky se mi jako logicky nejlepší krmivo jevil zkrystalizovaný
květový med. Nasadil jsem ho včelám vždy 2 sklenice ( 10kg) a radoval se,
jak krásně stavějí, nic nekvasilo, domníval jsem se, že v medu jim dodávám
vše potřebné pro stavbu při nejmenším opotřebení.....). Jenže včelstva na
jaře opět jevila známky nosemy. Nejhorší to bylo při zkrmení starších zásob
pastovaného medu. Při krmení sirupem k reinvazi nosemy nedocházelo.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Michal Seničan <Senican/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2003 12:58 PM
Subject: RE: cukor


================= Puvodni správa =================
Od (From): "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kópia (Cc):
Predmet (Subject): RE: cukor
Dátum (Date): 5. 9. 2003 11:45
==================================================

Som podobného názoru až na neblahú skúsenosť s cukrom, ktorý bol určený len
pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo žltý. V tedy môjmu
priateľovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema.
Ostatným včelstvám na vzdialenejšom stanovišti dával originál balenie
Trebišov a nič sa nedialo.
Mám prosím dotaz: Vo včelárskych novinách, Fínske zimovanie sa píše, že
včely na medzistienkach krmime sirupom , ktorý pred tým zahrejeme na bod
varu až roztok zpriehladnie. Veď tam prebiehajú rozne chemické a
fyziologické zmeny. Ja používam vodu vrelú tak 60-70 stupňov.
Môže sa pri rozpúšťaní cukru použiť extrém, myslým variť roztok?










____________________________________________________________
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.514 / Virová báze: 312 - datum vydání: 28.8.2003

>Jako autor článku o finském zimování si k tématu dovolím doplnil:
>sirup ( svařený cukr s vodou ) se používá ve včelařství nejméně 100 let a
>nikde jsem v literatuře nenašel žádnou zmínku o nevhodnosti takové úpravy
>cukru. ( Pokud existuje, prosím o odkaz na získání potřebných informací )
>Pro volbu sirupu mne vedly tyto okolnosti:
>1.sirup je včelami odebírán ze všech mně známých úprav krmiva nejlépe ( to
>je výhodné zejména u finského zimování, kdy je třeba přísunem glycidů
>včelstva přímo zahltit )
>2.minimální opotřebení včel při zpracování zásob ( sám jsem míru opotřebení
>nezjišťoval - vycházím z běžně dostupné včelařské literatury )
>3.je minimalizováno, nebo oddáleno nebezpečí zkvašení neodebraného krmení
>včelařím víkendově a ne vždy se mi podaří správně spočítat potřebné
>množství krmiva - tak dám raději víc a přebytek zkrmím vedle a stavějícímu
>včelstvu dám sirup nový - to se týká hlavně závěrečné d
dávky, kdy se bez

Článek o nevhodnosti delší dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety ve Včelařství a to v souvislosti se štěpením sacharózy neboli invertováním na jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je třeba kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou desítku minut, aby rozštěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro zimní zásoby nebezpečné množství furfuralu ( doufám, že si to pamatuji dobře), nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky vyplývalo, že pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně vaří třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném množství pro zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahušťuje odpařováním za sníženého tlaku tuším okolo 50 - 60 stupňů C. takže tyto škodlivé látky nevznikají.
CD se starými ročníky Včelařství není k dispozici, ale kdo má doma ve skříni Včelařství od roku 90, zkuste tam ten článek najít, je možné, že si to pamatuji nepřesně.

Jinak krmit mačem lze tak do poloviny srpna, krmit prosakovacím krmítkem s cukrem ve flašce od okurek do doby, pokud teplota v noci neklesne pod cca 15 st. C, tak do poloviny září a krmit roztokem lze ve vhodném krmítku do doby, pokud teplota ve dne neklesne pod cca 15 st. C, to je tak do poloviny až konce října.

Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým
roztokom zo stanovišťa mimo úľov - t.j. ako keby z
napájadla na vodu - čiže umiestniť niekde pred úle 4 l
fľaše s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keď
nie je znáška) - dala by sa tak znížiť prácnosť, len
či by sa včely veľmi nebili.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Je to super na rabovku. Skusil som to z jednym ramikom pred ul a prisli
ma zalovat ze sa roja vcely. A bolo to uz vecer.


Pista


----- Original Message -----
From: Pete Mal <cscipion/=/yahoo.com>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2003 2:46 PM
Subject: Re: cukor


>
> Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým
> roztokom zo stanovisťa mimo úľov - t.j. ako keby z
> napájadla na vodu - čize umiestniť niekde pred úle 4 l
> fľase s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keď
> nie je znáska) - dala by sa tak zníziť prácnosť, len
> či by sa včely veľmi nebili.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
> http://sitebuilder.yahoo.com
>

Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.
Pouhé uvedení sirupu do varu na krátko vůbec nevadí, ale při delším varu se
v něm vytvoří více HMF. I v cukru je malé množství kyselin a pokud bychom
tam ještě nějakou kyselinu přidaly, tím více HMF by při vaření vznikalo. V
malém množství HMF včelám nevadí, ale při vyšších koncentracích je pro ně
jedovatý. Mimochodem - jedovatost každé škodlivé látky je otázka její
koncentrace a přijaté (působící) dávky.

K. Čermák

> Článek o nevhodnosti delší dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety ve
> Včelařství a to v souvislosti se štěpením sacharózy neboli invertováním na
> jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je
třeba
> kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou
desítku
> minut, aby rozštěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro zimní
> zásoby nebezpečné množství furfuralu ( doufám, že si to pamatuji dobře),
> nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky
> vyplývalo, že pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně
vaří
> třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném množství pro
> zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní
> výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahušťuje odpařováním za
> sníženého tlaku tuším okolo 50 - 60 stupňů C. takže tyto škodlivé látky
> nevznikají.

Na stránce http://www.xs4all.nl/~jtemp/H2O2.html je (prý) jednoduchá metoda testu na nepřehřátý med. Je to založeno na testovacích papírkách na H2 O2 (hydrogen-peroxide testtrips Nr. 10.011 ), používaných v potravinářství.
Nevíte někdo, kde by se to dalo koupit?
a vůbec kde by se daly sehnat lakmusové papírky, případně na test dusičnanů ve vodě.
Eman

Viz Včelařství č. 1/1990, strana 12:
Ing. Titěra: Neklidné zimování
". . . Tragické konce mělo použití některých typů krmiv na bázi
invertních cukrů. Zejména, když kromě sklonu ke krystalizaci měla krmiva
i vysoký obsah jedovatého vedlejšího produktu HMF, který vzniká v
cukerných roztocích při dlouhodobém zahřívání v kyselém prostředí. Také
přídavek soli nebo tuku je značně škodlivý. . . ." (= citace z článku).
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Čermák K. [mailto:beestn.zubri/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cukor
Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.

Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu. Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit i s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
Diky Honza

Přidávám do roztoku pár kousků propolisu Jarka


----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2003 8:55 AM
Subject: Studené krmení


> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

Především používat čistou pramenitou vodu. Samozřejmě že i mít čisté
sklenice - vydesinfikovat třeba Savem (a pak dobře vypláchnout). Není-li k
dispozici čistá voda nebo nemáme-li jistotu že je vpořádku, mělo by pomoci
dát do každé sklenice pár kapek propolisové tinktúry.

K. Čermák


> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

V prosakovacím krmítku je nad krystaly cukru voda jen trochu obohacená cukrem. To je ideální prostředí pro růst těchto hub. Vedle čistoty a použití propolisu k desinfekci roztoku je možné použít místo nerozpuštěného cukru přímo cukerný roztok nebo použít menší flašky.
Klasické prosakovací krmítko musí včelstvo stihnout vybrat tak do tří dnů, aby se voda nad cukrem nezkazila. Pokud je v noci chladněji, tak pod 15 - 20 st. C, slabší včelstva to už nestihnou.

Souhlasím s kolegy - je to drsňárna a nepoužívám to jako pravidelnou
metodu. Není ale třeba mít strach, včelstva to vždy velmi dobře
přestála a na jaře se rozjela jako divá.
Ivan

P.S. Zajímavost ke stavění/nestavění: tady http://www.honeybeeworld.com/diary/articles/fdnvsdrawn.htm
je namalováno, jak se zmenší výnos medu, když včely musí stavět z
mezistěn. Pak holt mají Američani mor skoro všude...

Před chvílí jsem se vrátil od včel ( nedočkavě jsem kontroloval přijetí v
pátek přidaných dvou matek) a pro účel doplnění informace o přípravě sirupu
jsem si ji znovu osvěľil. Tak bych své včerejąí doplnění textu jeątě doplnil
pouze tím, ľe u přípravy sirupu stejně musí člověk stát, občas zamíchat, pak
hlídat aby to nevykypělo a nepřeteklo ( cukr umí báječně hořet ). V
okamľiku, kdy sirup začne kypět vypnu plyn ( to uľ je sirup čirý). Měl jsem
tuąení, ľe deląím ohřevem vzniká HMF stejně jako u neąetrně rozehřívaného
medu a za doplnění informací děkuji. Současně přiznávám, ľe k podmínce
čirosti sirupu nemám jiný důvod, neľ tradici - tak připravoval krmení pro
včely můj děda i mnoho daląích včelařů. Nicméně pro účely finského zimování
se mi to stále jeví jako optimální z hlediska včel i mého. Běľné krmení
produkčních včelstev dělám prosakovacími víčky. Tam uľ ani o jiném způsobu
neuvaľuji. Přecejen chovám včelstva, která jsou v prostornějąích
úlech silnějąí a snáze si bez újmy poradí i s moľná obtíľnějąím zpracováním
studeného roztoku a to dokonce v době ( srpen ), kdy se na zpracování
podílejí včely, které stejně do zimy nedoľijí. Pouze poslední zářijovou
dávku ( na zataľení ) uľ tradičně dávám sirupem. V té době je uľ u včel méně
práce a beru to tak trochu jako odměnu pro včelky, takový dezert na závěr
sezony s kterým si rád dám trochu víc práce já - abych ji uąetřil včelkám.
Pepakala

----- Original Message -----
From: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM
Subject: Re: cukor


> Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
> zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.
> Pouhé uvedení sirupu do varu na krátko vůbec nevadí, ale při delším varu
se
> v něm vytvoří více HMF. I v cukru je malé množství kyselin a pokud bychom
> tam ještě nějakou kyselinu přidaly, tím více HMF by při vaření vznikalo. V
> malém množství HMF včelám nevadí, ale při vyšších koncentracích je pro ně
> jedovatý. Mimochodem - jedovatost každé škodlivé látky je otázka její
> koncentrace a přijaté (působící) dávky.
>
> K. Čermák
>
> > Článek o nevhodnosti delší dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety
ve
> > Včelařství a to v souvislosti se štěpením sacharózy neboli invertováním
na
> > jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je
> třeba
> > kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou
> desítku
> > minut, aby rozštěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro
zimní
> > zásoby nebezpečné množství furfuralu ( doufám, že si to pamatuji dobře),
> > nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky
> > vyplývalo, že pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně
> vaří
> > třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném množství
pro
> > zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní
> > výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahušťuje odpařováním za
> > sníženého tlaku tuším okolo 50 - 60 stupňů C. takže tyto škodlivé látky
> > nevznikají.
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,
tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období
hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a
či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky na
konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v období
hlavnej znášky ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Je potřebné nechat včelstvo stavět.
Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím nedá dělat. Pokud nemají
kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí včely zase uklízet. A
vynáąejí ho z úlu ven.
Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové plásty a nebo vosk
vynáąejí ven.
Vyber si. :-)
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,
> tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období
> hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a
> či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
> rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
> hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
> Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky na
> konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v období
> hlavnej znášky ?

Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im
bez ohľadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky)
? Mohol by si to prosím ťa vysvetliť podrobnejšie
(nemám to naštudované)?

Peter M.

--- Libor_Jarolím <jarolim/=/misel.cz> wrote:
> Je potřebné nechat včelstvo stavět.
> Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím
> nedá dělat. Pokud nemají
> kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí
> včely zase uklízet. A
> vynáąejí ho z úlu ven.
> Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové
> plásty a nebo vosk
> vynáąejí ven.
> Vyber si. :-)
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>
>
> > Keď sa tu už tak často spomína to fínske
> zimovanie,
> > tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v
> období
> > hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika
> (27x42)a
> > či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
> > rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
> > hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
> > Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky
> na
> > konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v
> období
> > hlavnej znášky ?
>
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Uz je to dost davno co jsem to cetl.
Voskove zlazy produkuji u mladusek vosk bez ohledu na to zda je kde stavet
ci ne.
Zda ma na tvorbu vosku u mladusek vliv hlad a jaky vliv, o tom nic nevim.
Voskova zlaza patri mezi zlazy s obnovitelnou funkci. Takze pri
norskem-finskem zimovani (a myslim ze jsem potkal i jiny nazev) vyrabeji
vosk i starsi vcely. (A taky po usazeni roje.)
U starsich vcel, nedostatek glycidovych zasob urcite zpusobi, ze stavet
nebudou.
Libor Jarolím
Stará Belá


> Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im
> bez ohľadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky)
> ? Mohol by si to prosím ťa vysvetliť podrobnejsie
> (nemám to nastudované)?

> > Je potřebné nechat včelstvo stavět.
> > Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím
> > nedá dělat. Pokud nemají
> > kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí
> > včely zase uklízet. A
> > vynáąejí ho z úlu ven.
> > Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové
> > plásty a nebo vosk
> > vynáąejí ven.

>Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..

Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez zásob pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky nevím jak se to přesně dělá.
Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc, ale nic není zadarmo.
Eman

Sobě i blízkým včelřům jsem pomocí této metody pomohl při nedostatku souąí,
případně i ozdravění včelstva asi v 50 případech za posledních asi 15 roků.
Je to metoda určitě násilná, ale kdyľ pak po třech -čtyřech týdnech
pohlédneą do včelstva je obvykle ve velmi dobrém stavu. Ale uznávám, ľe je
to znouzecnost. Popsal jsem ji hlavně proto, ľe si v konferenci ( uľ nevím
kdo ) postěľoval, ľe si namnoľil tolik včelstev, ľe pro ně nemá dostatek
plástů. Letos jsem to provedl s jedním včelstvem, které bylo nosematické a
určitě by zimu zejména na původních plástech nepřeľilo. Takhle má téměř
jistou ąanci. Teď jsem mu jeątě vyměnil matku a podněcuji. Jen mám obavy,
aby si stihlo nanosit dostatek pylu - je sucho a moc zdrojů uľ nebude.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2003 12:32 PM
Subject: Re: cukor


> >Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..
>
> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Priatelia,

otazocka pre odbornikov na farby-laky.
Obrusil som koc. voz tak ze kde stara farba drzala tak zostala. Cize
miestami ciste drevo mistami stara farba.. Napustil som to lanovou fermezou.
Do holeho dreva sa vpila ale do farby nie. Celkom logicke, ale: Ked to
zacnem natierat sayntetickou farbou na drevo chyti, ale chyti aj na tu staru
farbu natretu fermezou? Alebo to mam poutierat aby to nebolo mastne? Nebude
sa to potom z tej starej farby supit?

Dakujem


Pista

Dřevo se napouští tak, že se natře fermeží (nebo třeba lazurovacím lakem), počká se asi 15 minut až hodina a to co se nevsáklo do dřeva, se důkladně otře hadrem. Pokud se fermež neotře, utvoří se na povrchu blanka a pod ní fermež zasychá tak měsíc, nebo i déle.
Nejlepší bude blanku z fermeže seškrábat špachtlí nebo něčím takovým, měkkou fermež odstranit rýžovým kartáčem nebo něčím podobným a zbytek očistit hadrem namočeným v ředidle. Dřevo napuštěné fermeží má schnout tuším 48 hodin před dalším nátěrem, tolik bych nechal taky pro jistotu po očištění nevsáklé fermeže ředidlem.
Jako problém bych ale viděl ty místa se starým nátěrem. Píšeš, že teď starý nátěr drží, to ale nemusí být pravda za rok nebo dva. Mohlo by to dopadnout tak, že za ty dva roky bude nátěr na místech, kde se povedlo starou barvu sundat, perfektní a bude padat naopak na místech, kde stará barva zůstala a budeš včelín natírat znovu. Takže bude nejspíše lepší sundat dle možností i ten starý nátěr, který drží.
Pokud je dostupná siť 230 V, je možné starou barvu obrousit, nejlépe úhlovou bruskou nebo opálit horkovzdušnou pistolí ( barva změkne a dá se seškrábat), jinak použít odstraňovač barev.

Také se mi tato metoda nezamlouvá. Má smysl tam, kde není jarní snůška -
takové včelstvo má v rozvoji na jaře zpoždění, a také se používá k ozdravění
včelstva od nosemy. Je to ale pracný způsob její potlačování a pro včely
náročný. Jsem zastánce jiné cesty - chovat silná včelstva početně i kondičně
a také geneticky odolná. S tou kondicí souvisí dlouhověkkost včel - např.
včelstvo, jehož včely se v průměru dožijí vyššího věku při stejné pracovní
intezitě, nemusí tolik plodovat, tím pádem nemusí vykonávat tolik výletů v
kritické jarní době pro vodu a pyl. Šetří létavky, získává tak postupně
náskok, včely jsou zdravější atd. Včely s takovými vlastnostmi mají navrch v
drsnějších podmínkách - vyšší polohy nebo studená jara. Jsou takové včely v
rámci kraňské rasy - zakarpatské (Vučko), proto jejich vlastnosti využívám.
Poznámka: Zcela opačné tvrzení, pokud jde o souvislost dlouhověkkosti včel a
zdravotního stavu včelstva, najdete ve článku Dr. Liebiga v OVP č.1/2003.
str.190-193. Krátkověkkost včel je prý vlastností důležitou pro ozdravování
včelstva. To je postavené na hlavu! V tomtéž článku jsou i další velmi
diskutabilní tvrzení. Jejich vysvětelní by bylo na delší psaní...

K. Čermák


> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman